Muzealizace německé okupace v novém národním státě: Běloruská republika

V rámci oficiální běloruské historické politiky není vzpomínka na dobu okupace během „velké  vlastenecké války“ pouze prezentována jako vizitka země, ale také vnímána jako centrální stavební kámen národního vyprávění o hrdinech a obětech. Dizertační projekt zkoumá muzealizaci vzpomínky na nacistickou okupaci, jak je realizovaná v muzeích, památnících a pomnících. Vzhledem k tomu, že v rámci Sovětského svazu byl v Běloruské SSR zvlášť výrazný partyzánský mýtus a od rozpadu patří Běloruská republika k těm málo státům, které se v tomto bodě od sovětské minulosti distancovaly jen částečně, soustředí se pohled v první řadě na reprezentace partyzánského odboje. Do výzkumu budou ovšem zahrnuta i místa upomínající na holokaust a muzealizované zničené lokality.

Centrální otázky výzkumného projektu znějí: Čím se vyznačují muzeální reprezentace „velké vlastenecké války“ v Běloruské republice? Jak je na základě partyzánských pomníků, památníků a muzeí konstituována a inscenována národní identita? V jakém vztahu jsou místa upomínající na partyzánský odboj k jiným památným místům spojeným s německou okupací? Za pomoci jakých historicko-kulturních symbolů je od poválečné doby muzealizován a připomínán holocaust? Jakou roli hrají všechna tato místa v rámci zprostředkování minulosti a v turismu? Zkoumány budou institucionální rámce a techniky prezentace sledovaných zařízení, stejně jako praktiky a iniciativy v oblasti nestátně formované vzpomínky. Středobod představuje otázka zlomů a kontinuit, které je s ohledem na cézuru let 1989/91 možné v oblasti muzealizace druhé světové války v Běloruské republice sledovat.

Ekaterina Keding