Pomníky, památníky a kultura vzpomínání na druhou světovou válku na území dnešní České republiky a jejich vývoj od roku 1945

Na území České republiky se v současné době nachází několik tisíc pomníků či památníků upomínajících na historii druhé světové války či na oběti tohoto konfliktu. Tato vzpomínková místa mají rozličné podoby – od prostých pamětních desek až po monumentální památníky zřízené především v době komunistické diktatury a interpretující dějinné události nezřídka v rámci tehdejšího ideologického kontextu. Některé pomníky a památníky byly naproti tomu odstraněny, protože neodpovídaly stávající politické situaci.

Cílem projektu je analýza způsobu, jakým se od roku 1945 v Československu/České republice připomínají události druhé světové války (včetně holocaustu). Zkoumán je přitom jazyk pomníků. To znamená, jakých výrazových prostředků bylo v té které dekádě užito, jak se jazyk proměňoval a jak byl ovlivňován vládnoucím režimem. Objasněn bude způsob označování viníků a také obětí (např. „okupanti“, „fašisté“, „židovští spoluobčané“), preference určitých skupin obětí, stejně jako zamlčování jiných (např. otázka, jakým způsobem je zmíněn podíl sudetských Němců na protinacistickém odboji). Dále bude zkoumáno vizuální ztvárnění pomníků (mimo jiné sochy nebo reliéfy vojáků, plačící ženy) a symboly, které se na nich opakují. Zvláštní pozornost bude věnována pomníkům odstraněným a zmizelým (především po roce 1948 a 1990).

Předmětem výzkumu přitom nebudou pouze pomníky jako takové, ale i kontext, ve kterém vznikly.  U pomníků komunistického období bude sledováno, do jaké míry jsou historické události překrouceny (např. památníky v oblastech osvobozených americkou armádou, které ovšem za osvobození děkují vojákům sovětským). Projekt se navíc snaží podchytit, jakým způsobem pomníky a památníky zasahují do diskurzu o historii druhé světové války a jak přispívají k formování kolektivních vzpomínek české společnosti na toto dějinné období.

Petr Koura