Hospodářství v Rumunsku a Československu. Sny o vodě a vodní prostory v období státního socializmu. Ekologicko-historické srovnání

Jeden z centrálních znaků státněsocialistického režimu představovalo budování nového společenského pořádku. Důležitou roli přitom hrály infrastrukturní plány v periferních oblastech. Historický výzkum v této souvislosti zatím ještě dostatečně nezohlednil otázku životního prostředí. Cílem projektu je proto výzkum rozvoje slovenských a rumunských Karpat prostřednictvím vodních děl stejně jako debaty o znečišťování vody. Na tomto základě pak bude možné vyvodit závěry o vztahu člověka a přírody v době mezi lety 1945 a 1989.

Předmětem zájmu přitom budou tři základní otázky:

1. Jaké představy o životním prostředí a přírodě je možné na základě diskurzů o znečišťování vody a budování přehrad v Rumunsku a Československu identifikovat a jaké důsledky z nich vyplývaly pro vztah k přírodě?

2. Vycházeje ze (znovu)objevování prostoru v důsledku „spatial turns“ považuji výstavbu a mnohotvárné využívání přehrad ze strany občanů a režimu za „produkování prostoru“. Jaký dopad měl tento proces na politickou, socioekonomickou a kulturní situaci v inkriminovaných oblastech? Zároveň je třeba si položit otázku, zda nově vytvořené prostory nějak změnily vnímání periferie a zda ji úžeji připoutaly k centru.

3. Jak je třeba hodnotit přístup k životnímu prostředí v Rumunsku a Československu na základě vzájemného srovnání, respektive ve srovnání s jinými zeměmi? Představovaly výchozí moment domácí tradice nebo sloužil za vzor Sovětský svaz či Západ?

Arnošt Štanzel