Národnostní politika Svazu komunistů Bosny a Herzegoviny 1960-1974

Na konci druhé světové války založili komunisté federativní lidovou republiku Jugoslávie sestávající z šesti dílčích republik. Každá z nich měla jeden titulární národ, například Slovinsko Slovince. Výjimku tvořily pouze Bosna a Hercegovina: vedle Srbů a Chorvatů zde žili také slovanští muslimové. Jejich národní statut zůstal nejistý, dokud nebyli mezi lety 1961 a 1974 postupně uznáni za šestý jugoslávský národ. Tento proces představoval centrální moment národnostní politiky Svazu komunistů Bosny a Hercegoviny (SKBiH), který chtěl muslimům přiznat právo na sebeurčení, aniž by ohrozil křehkou rovnováhu mezietnických vztahů mezi Srby, Chorvaty a muslimy. SKBiH byl v této době navíc konfrontován s rozdílnými národnostními požadavky těchto tří národů. Doposud nedostatečně zpracovaná komplexní národnostní politika SKBiH mezi lety 1960 a 1974 je předmětem zájmu disertačního projektu. Pramenný základ tvoří mimo jiné aktový materiál SKBiH, například dokumentace výkonného výboru nebo komise pro mezietnické vztahy.
 
Sevan Pearson