Vytváření ekonomického zřízení a představy o hodpodářskopolitickém uspořádání v Rakousku-Uhersku 1897-1910

Rakousko-uherská dualistická monarchie byla stejně tak neobvyklým jako zajímavých státním útvarem. Spojovala v sobě elementy spolkového státního zřízení s konfederačními prvky. Oba ve vnitropolitické oblasti do značné míry suverénní státy držel pohromadě úzký svazek společných úkolů jako zahraniční politika a obrana. Formálně toto společenství posilovala řada „paktových“ opatření monarchie v hospodářské oblasti vycházejících z interakce jednotlivých správních jednotek. Sem patřily celní a obchodní unie, stejně jako společná měna a emisní banka. V politické každodennosti se tyto instituce (stejně jako otázka financování společných úkolů) ukázaly být předmětem sporu mezi oběma státy. Společný dohled nad hospodářskými otázkami neexistoval.

Vzhledem k této skutečnosti si autor projektu klade dvě otázky: Jak se na pozadí výrazných ekonomických rozdílů a národnostních konfliktů v habsburské monarchii toto institucionální prostředí mezi ekonomickou integrací a hospodářskopolitickou autonomií v praxi odrazilo na vytváření ekonomického zřízení? Jaký poměr vládl mezi tímto prostředím a soudobými představami o dobrém ekonomickém a hospodářskopolitickém zřízení? Výchozím momentem projektu je přitom pojetí institucí zahrnující nejen jejich sociálně-regulativní ale také subjektivně-intenční funkce. Instituce neovlivňují pouze společenské dění, ale také s tím korespondující hodnotové představy současníků. Hospodářské dějiny jsou tak více chápány i jako dějiny kulturní. Předmětem zájmu již není pouze reálný ekonomický výkon, ale i neekonomické a nezamýšlené důsledky určitého prostředí ekonomických institucí. Pracovní hypotéza projektu zní, že i když byly instituce habsburské monarchie bez ohledu na své nedostatky výkonné, na základě dobových představ o dobrém zřízení docházelo k jejich stále citelnější delegitimizaci jako slabé a nedostatečné. Pramenný základ projektu tvoří na jedné straně státní archivní materiál, například ministerstva obchodu a financí, na druhé straně dobový materiál ekonomické a hospodářskopolitické povahy, jako například časopisy hospodářských svazů umožňující analyzovat jejich střety s dualistickým hospodářským pořádkem a s druhým státem.

Ve vztahu k napěťovému poli spolkové a společenské integrace na straně jedné a rozmanitostí na straně druhé byl federalizmus často vnímán jako možné politické řešení, které ovšem není slučitelné s ekonomickými požadavky. V rámci výzkumného záměru Skupiny Emmy Noetherové pro mladé badatele „Uspořádat rozmanitost. Představy o federalismu v habsburské monarchii a jejích nástupnických státech“ slibuje tento disertační projekt rozšíření poznatků o ekonomicky orientovaných debatách na téma stávajícího pořádku v habsburské monarchii ale také alternativ dualistického uspořádání.
 
Björn Lemke