Politika paměti nedobrovolných migrací v desetiletí druhé světové války v Košicích a její transformace po roce 1989

Události let 1938–1947 přinesly městu Košice výraznou změnu národnostní skladby obyvatelstva způsobenou několika vlnami nedobrovolných migrací. Po vídeňské arbitráži a následném obsazení města maďarskou armádou na podzim roku 1938 nejprve utekla část slovenského a českého obyvatelstva; roku 1944 bylo židovské obyvatelstvo deportováno do koncentračních táborů; po skončení války byli vyhnáni, vyměněni či jinak dislokováni mnozí Maďaři a Němci. Na konci čtyřicátých let 20. století tak byly z etnického hlediska Košice mnohem homogennější než před začátkem války.

Cílem mého výzkumného projektu je sledování plurality kultur paměti nedobrovolných migrací odehrávajících se v Košicích v době druhé světové války a krátce po ní. Kultury paměti chci analyzovat jak na individuální, tak na instituční úrovni, přičemž nelze opomenout širší kontext lokálních menšinových dějin a vzpomínkových praktik spojených s druhou světovou válkou. V rámci projektu se pokusím rekonstruovat vývoj politiky paměti v průběhu posledních tří desetiletí. Na základě interview se svědky a se zúčastněnými aktéry tohoto dění, stejně jako za pomoci dalších dostupných materiálů se pokusím osvětlit napětí a dilemata, která vývoj politiky paměti charakterizují. Studium transformace kultur paměti se zaměřuje na tři základní (a do značné míry se prolínající) roviny: 1) individuální paměť (“paměti”) a narativy tradované v rodinách zasažených nedobrovolnou migrací; 2) kultury paměti spojené s jednotlivými etnicky vymezenými komunitami a jejich organizacemi; 3) oficiální historický narativ tak, jak se odráží v oficiální politice města, v činnosti veřejných institucí a v podobě veřejného prostoru.

Hlavní výzkumné otázky:

Jak vzpomínají rodiny zasažené v letech 1938-1947 nedobrovolnou migrací na život v Košicích či mimo ně v tomto období? Do jaké míry a v jaké formě je tato paměť předávána mladším generacím?

Jakou roli hrají při formování a podpoře jednotlivých kultur paměti občanské organizace?

Jak se za posledních 30 let vyvíjela oficiální politika města spojená s udržováním paměti, ochranou památek a správou kulturních institucí? Jaké významy a vzkazy vysílají veřejné instituce a veřejný prostor vůbec?

Adam Gajdoš