Židovská reprezentace holocaustu v Československu po roce 1945

Mezi státním tabu a židovskou povinností vzpomínat: V centru dizertačního projektu stojí „židovská vzpomínka“ na druhou světovou válku a holocaust. V rozmezí relativně dlouhého časového období – od roku 1945 do začátku devadesátých let 20. století – jsou zkoumány měnící se možnosti, formy a hranice této minoritní vzpomínkové kultury v jednom z komunistických států. Díky tomu bude možné zmapovat sémantické kontinuity a změny stejně jako diskurzivní periodicity a zlomy: V jakém poměru k sobě stály státní historická politika socialistického Československa, vzpomínková kultura většinové společnosti a židovská paměť? Kde docházelo k překrývání a kde naopak vládly rozdíly mezi protifašistickým a bojovným obrazem minulosti na straně jedné a po dlouhou dobu nenápadným vyrovnáváním se československých Židů s šoa na straně druhé? A především: Kde je možné rozeznat vzájemné odkazy a závislosti?

Použitý přístup by měl rozšířit analýzu kultury vzpomínání zaměřenou často na politický vývoj o „sociální dějiny paměti“ (Peter Burke), které umožňují zohlednit rozličná „společenství paměti“ nacházející se ve vzájemném kontaktu i konfliktu zároveň.

Peter Hallama